Lokality sběru minerálů a zkamenělin

V dalším dílu článků o ložisku Rožná se budeme věnovat minerálům nízkoteplotně-hydrotermálních procesů běžně nazývané alpskou paragenezí. Tento typ mineralizace vzniká krystalizací nerostů na stěnách puklin v závěrečném stádiu hydrotermálního procesu za působení nízkých teplot (někdy i pod 100 0C). V mineralogické literatuře je alpská parageneze členěna do několika typů na základě zastoupení jednotlivých minerálů. Vzhledem k tomu, že zdrojem obohacení roztoků je horninový masiv v bezprostředním okolí, je toto členění příliš ovlivněno lokálními podmínkami a pro sběratele nerostů, kterým je tento článek určen, nemá žádný praktický význam. Proto se i my v tomto článku omezíme na popis jednotlivých nálezů.

V minulém článku jsme si přiblížili nerosty nalézané v metamorfovaných a pegmatitoidních horninách ložiska Rožná. Přestože jsou v těchto horninách občas nalézány celkem zajímavé nerosty, nejznámější nálezy, které proslavili tuto lokalitu, byly učiněny v rámci hydrotermální mineralizace.

Uranové ložisko Rožná, ležící na Českomoravské vysočině, patří již po desítky let k významným mineralogickým lokalitám nejen v rámci České republiky, ale i ve světě. Během pětašedesátileté činnosti bylo na ložisku nalezeno mnoho zajímavých minerálů. Mezi nejznámější patří kvalitní drůzy kalcitů, excelentní ledvinité agregáty růžového witheritu, masivní polohy anhydritu a svojí kvalitou doposud nepřekonané několikakilogramové masivní akumulace berzelianitu. Pro mineralogický systém zde byly popsané nové minerály bellidoit, bukovit a sabatierit. Nám se naskytla možnost sbírat na ložisku nerosty v průběhu dobývacích a průzkumných prací v letech 2006 až 2017.

Národní park Jasmund se nachází na severovýchodě Německa ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko. Rozkládá se na ploše cca 3000 hektarů na severovýchodním okraji ostrova Rügen (Rujána) mezi městem Sassnitz a vesnicí Lohme. Národní park, zřízený v roku 1990, je známý unikátním rostlinným společenstvím a také takzvanými křídovými útesy.

Žulovský masív je variský pluton ležící severně od hřebene Hrubého Jeseníku a východně od Rychlebských hor. Petrograficky je tvořen granitoidními horninami (granit až diorit), pegmatity a při okraji regionálně a kontaktně metamorfovanými horninami. Již po více než sto let je tato oblast známá mineralogickými nálezy. Vzorky granátů, křišťálů, wollastonitů, molybdenitů a vezuvianů jsou dodnes vyhledávány sběrateli nerostů.

Českomoravská vysočina je mezi sběrateli minerálů známá nejen výskytem pegmatitových minerálů, ale i těžbou uranu a s ní spojenými výskyty zajímavé uranové mineralizace.

Během našich návštěv mineralogických burz v Německu jsme, mimo jiné, obdivovali nespočet krásných schránek zkamenělých amonitů z oblasti Franken jura. Zvláště esteticky působili bílé schránky amonitů zarostlé v černošedém jílovci z lokalit tzv. černé jury. Tyto spodně jurské jílovcové sedimenty byli v minulosti hojně těženy lomovým způsobem. Spoustu lomů je dnes již zaniklých a rekultivovaných, ale některé přece jenom zůstali v občasné činnosti. Asi nejvýznamější naleziště zkamenělin leží severně od Norimberku poblíž vesnice Buttenheim.

Obec Rožná leží nedaleko od města Bystřice nad Pernštejnem na Českomoravské vrchovině. Mezi mineralogy je již po více něž 200 let známá jako naleziště pegmatitových minerálů. Pro mineralogický systém zde byly popsány dva nové minerály (lepidolit a rossmanit).