Články

V dalším dílu článků o ložisku Rožná se budeme věnovat minerálům nízkoteplotně-hydrotermálních procesů běžně nazývané alpskou paragenezí. Tento typ mineralizace vzniká krystalizací nerostů na stěnách puklin v závěrečném stádiu hydrotermálního procesu za působení nízkých teplot (někdy i pod 100 0C). V mineralogické literatuře je alpská parageneze členěna do několika typů na základě zastoupení jednotlivých minerálů. Vzhledem k tomu, že zdrojem obohacení roztoků je horninový masiv v bezprostředním okolí, je toto členění příliš ovlivněno lokálními podmínkami a pro sběratele nerostů, kterým je tento článek určen, nemá žádný praktický význam. Proto se i my v tomto článku omezíme na popis jednotlivých nálezů.

V minulém článku jsme si přiblížili nerosty nalézané v metamorfovaných a pegmatitoidních horninách ložiska Rožná. Přestože jsou v těchto horninách občas nalézány celkem zajímavé nerosty, nejznámější nálezy, které proslavili tuto lokalitu, byly učiněny v rámci hydrotermální mineralizace.

Uranové ložisko Rožná, ležící na Českomoravské vysočině, patří již po desítky let k významným mineralogickým lokalitám nejen v rámci České republiky, ale i ve světě. Během pětašedesátileté činnosti bylo na ložisku nalezeno mnoho zajímavých minerálů. Mezi nejznámější patří kvalitní drůzy kalcitů, excelentní ledvinité agregáty růžového witheritu, masivní polohy anhydritu a svojí kvalitou doposud nepřekonané několikakilogramové masivní akumulace berzelianitu. Pro mineralogický systém zde byly popsané nové minerály bellidoit, bukovit a sabatierit. Nám se naskytla možnost sbírat na ložisku nerosty v průběhu dobývacích a průzkumných prací v letech 2006 až 2017.

Spoustu z Vás si jistě pamatuje krásně vybarvené valounky tyrkysu prodávaného v první polovině devadesátých let na mineralogických burzách. Běžný zákazník plesal na tím, jak snadno a hlavně levně se mu podařilo sehnat tento poměrně vzácný polodrahokam. Odborná veřejnost se na tyto kameny dívala dost nedůvěřivě. Přece jenom nebývalá kvalita a velmi nízká cena budila podezření. Přesto se název ,,tyrkys,, u těchto kamenů objevoval poměrně dlouho. Obchodníci s kameny, ať již z neznalosti, či z neochoty přijít o výdělek, dále nabízeli tyto ,,tyrkysy.,, Nic ovšem netrvá věčně a do široké povědomosti se postupně dostávala pravá identita těchto drahých kamenů. Dnes se již matoucí název ,,tyrkys,, prakticky nepoužívá a prodejci jej nabízejí pod několika názvy (tyrkenit, howlit, barvený magnezit, magnezit-howlit, dyed turquoise atd).

Dubník je stará hornická osada v katastru obce Červenica ve Slánských vrších (okres Prešov, Východní Slovensko). Mezi gemology a fanoušky drahých kamenů je známá výskytem drahých opálů. Po dlouhá staletí byly dubnické drahé opály zcela jedinečné a intenzivně vyhledávané. Až nalezení ložisek tohoto nádherného kamene v Austrálii v 19. století zbavilo Dubník jedinečnosti.

Sbírání minerálů a zkamenělin prodělalo v posledních desetiletích výrazný rozvoj. S rozmachem internetu a s ním spojené široké nabídky minerálů a fosilií se začali sběratelé nerostů členit dle svého zaměření. Někteří budují sbírky zaměřené na určitý region, jiní sbírají pouze estetické vzorky, další se specializují na systematickou mineralogii. Paleontologové se zabývají sběrem určitých rostlinných nebo živočišných taxonů (např. trilobiti, otisky rostlin atd.) nebo fosilií určitého stáří. Jedno z rychle se rozvíjejících se odvětví sběratelství nerostů je sběr UV minerálů.

Bitterfeld je nevelké německé město ležící 40 km severně od Lipska ve spolkové zemi Sasko – Anhaltsko. V minulém století bylo silně poznamenáno povrchovou těžbou hnědého uhlí. V okolí bylo otevřeno několik velkolomů. Největší z nich důl Goitzsche ležel jihovýchodně od města.

Národní park Jasmund se nachází na severovýchodě Německa ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko. Rozkládá se na ploše cca 3000 hektarů na severovýchodním okraji ostrova Rügen (Rujána) mezi městem Sassnitz a vesnicí Lohme. Národní park, zřízený v roku 1990, je známý unikátním rostlinným společenstvím a také takzvanými křídovými útesy.

Žulovský masív je variský pluton ležící severně od hřebene Hrubého Jeseníku a východně od Rychlebských hor. Petrograficky je tvořen granitoidními horninami (granit až diorit), pegmatity a při okraji regionálně a kontaktně metamorfovanými horninami. Již po více než sto let je tato oblast známá mineralogickými nálezy. Vzorky granátů, křišťálů, wollastonitů, molybdenitů a vezuvianů jsou dodnes vyhledávány sběrateli nerostů.

Selenidy a seleničitany jsou skupiny většinou nehojně se vyskytujících minerálů. Na našem území byly vázány hlavně na ložiska uranu. Jejich intenzivní výzkum probíhal převážně v období těžby v první polovině sedmdesátých let, kdy bylo z našeho území popsáno deset nových minerálů ze skupiny selenidů (fischesserit, hakit, permingeatit v Předbořicích; kruťait a petrovicit v Petrovicích; bellidoit, bukovit a sabatierit na dole Bukov; poubait a součekit v Oldřichově).

Tanzánie je stát na východním pobřeží Afriky. Vznikl sloučením Tanganiky a Zanzibaru. Turisté z celého světa znají tuto zemi pro to, že na jejím území leží nejvyšší hora afrického kontinentu - Kilimandžáro. A mineralogové celého světa znají Tanzánii jako zemi drahokamů.

Českomoravská vysočina je mezi sběrateli minerálů známá nejen výskytem pegmatitových minerálů, ale i těžbou uranu a s ní spojenými výskyty zajímavé uranové mineralizace.

Jantar je přírodní organogenní látka vzniklá fosilizací pryskyřice. Nepatří sice mezi minerály, ale bývá s nimi často spojován, Již od pravěku je využíván k výrobě šperků a ozdobných předmětů. Jeho dlouhodobá obliba, geografické rozšíření a různorodost chemických procesů při jeho fosilizaci spůsobila vznik velkého množství synonym a různých pojmenování druhů jantaru a ostatních fosilních pryskyřic.

Název turmalín pochází ze Srí Lanky, kde se slovo ,,turmali,, používalo pro vícebarevné kameny nalézané v drahokamových štěrcích. Ve starověkém egyptě byl nazýván ,,cesta světla,, a věřilo se, že se na zemi dostal cestou podél duhy, od které přijal všechny barvy.

Turmalín patří k těm známějším nerostům. Černé sloupcovité krystaly skorylu jsou jedním ze základních kamenů mineralogických sbírek. Turmalín ovšem není pouze černý skoryl. Tvoří mnoho chemicky odlišných druhů a barevných variet.

Jantar je jedním z nejstarších drahých kamenů. Nejstarší jantarové šperky jsou známé již z paleolitu. Do 20. století se k výrobě šperků používala hlavně baltský jantar. Až v posledních desetiletích se začal jako drahý kámen využívat i jantar z jiných nalezišť (Mexiko, Dominikánská republika, Barma). V posledních několika letech se k nim přiřadila i oblast Indonéských ostrovů, hlavně Sumatra.

Sbírání minerálů zažilo v posledních letech velký rozmach. Nadšenci budují sbírky nerostů různých zaměření. Někteří sběratelé se věnují sbírání estetických minerálů, jiní zaměřují svoje kolekce regionálně, další se věnují pouze konkrétním minerálům (achátům, křemenům, kalcitům atd.) nebo se specializují na nerosty určitých typů hornin (např. pegmatitů, ) a ložisek (rudní minerály, minerály vázané na ložiska uhlí atd.)

Během našich návštěv mineralogických burz v Německu jsme, mimo jiné, obdivovali nespočet krásných schránek zkamenělých amonitů z oblasti Franken jura. Zvláště esteticky působili bílé schránky amonitů zarostlé v černošedém jílovci z lokalit tzv. černé jury. Tyto spodně jurské jílovcové sedimenty byli v minulosti hojně těženy lomovým způsobem. Spoustu lomů je dnes již zaniklých a rekultivovaných, ale některé přece jenom zůstali v občasné činnosti. Asi nejvýznamější naleziště zkamenělin leží severně od Norimberku poblíž vesnice Buttenheim.

Obec Rožná leží nedaleko od města Bystřice nad Pernštejnem na Českomoravské vrchovině. Mezi mineralogy je již po více něž 200 let známá jako naleziště pegmatitových minerálů. Pro mineralogický systém zde byly popsány dva nové minerály (lepidolit a rossmanit).