Prodejní výstava minerálů, drahých kamenů a šperku Oslavany

Pořadatel: KIS Oslavany
Místo konání: Dělnický dům, Široká 204/2, Oslavany

Autor: Jaromír Jelínek
Foto: Míša Bednář

Burza se koná jednou ročně, vždy v sobotu a v neděli. Tentokrát to bylo 18. a 19. dubna 2026. My jsme plni nedočkavosti přijeli v sobotu hned ráno. Celou akci jsme si tak mohli prohlédnout a zhodnotit v relativním klidu.

Akce se koná v Dělnickém domě, který jako by z oka vypadl mnoha podobným zařízením v menších, kdysi průmyslových městech. Výstavní prostory jsou tvořeny hlavním sálem, galerií a několika menšími místnostmi jak v přízemí, tak i v prvním patře. Parkování je možno bezplatně na vyznačených parkovacích pruzích v přilehlých ulicích. Ovšem zaparkovat se často podaří až poměrně daleko, takže chtíc nechtíc máte návštěvu burzy spojenou s krátkou procházkou. Pokud by někoho těch 150 metrů příliš zmohlo, může se ihned občerstvit. Součástí objektu je i hospoda, kde se celkem obstojně vaří a milovníkům sladkého může posloužit malá improvizovaná cukrárnička hned vedle jedné z pokladen.

Vlastní burza je sice co do počtu vystavovatelů spíše průměrná, ale zároveň je typickým příkladem důvodu, proč na takovéto akce jezdit. Nabídka jak minerálů, tak i kamenné bižuterie a šperků je celkem slušně vyvážená a na své si přijde prakticky každý. Nemohu vyjmenovat všechny, ale dovolím si alespoň vypíchnout ty výraznější zástupce z obou kategorií. Minerálům určitě vévodí pestrá a kvalitní nabídka pana Staňka, propojující estetické vzorky ze zahraničních i českých lokalit. Zájemcům o klasické lokality nabízí svoje kousky dvojice Kánia – Vlk a broušené acháty a křemenné hmoty kamenář Zdeněk Kopecký. Minerály Jeseníků a severní části Moravy nabízí na svém tradičním místě na pódiu hlavního sálu známá dvojice Eva a Radek. V prvním patře jsme mohli zhlédnout pěknou kolekci rudických geod. Jih Moravy a oblast Vysočiny zase zaštiťují věčně dobře naladění Franta Šín se synem a asi nejskromnější a nejdobromyslnější šutrolog světa Toník Mixl. Provázanost sběratelské mineralogie a krásy šperků je pěkně vidět u expozice manželů Mošnových, kde jsou k dispozici jak estetické minerály, tak i ručně vyráběné šperky.

Z nabídky kamenné bižuterie vyčnívá prodejní místo manželů Ferdusových, které převyšuje konkurenci svojí rozsáhlostí, komplexností a hlavně péčí o zákazníka (můžete dokonce na místě nechat vyrobit šperk na míru). Na vyšší kvalitě jejich zboží se projevuje také to, že se nespoléhají na velkoodběr z Číny, ale jezdí si materiál osobně nakupovat do několika asijských zemí. Na několika prodejních místech byly zastoupeny i ručně vyráběné a autorské šperky vyšší kvality. Mě osobně nejvíce zaujala nabídka pana Petera Letka z Bratislavy, který na tuto akci jezdí od samého počátku. Ale nabídka byla širší a kvalitní šperky byly vidět na několika dalších místech. Na akci nechyběl ani přední český zástupce oboru kamenořezbářského pan Vorel, jehož výrobky z aragonitového onyxu po právu zaujaly mnoho návštěvníků.

Burza byla doplněna doprovodnými akcemi a expozicemi. Již před vstupem do budovy se mnozí zastavili u kádí na rýžování zlata, které je v posledních letech hojnou atrakcí mineralogických burz. Za jednou z pokladen se v koutku ukrývala malá místnost přetvořená na temnou komoru. Zde pod speciálními světly různých vlnových délek ukazovali svoji krásu UV-minerály. Je až s podivem, že obě tyto doplňkové akce nezištně připravil a zaštiťoval jeden člověk, který si navíc našel v tom shonu čas se věnovat individuálně návštěvníkům a podávat odborné výklady k tématu. Hold jak říkal pan Král v jedné pohádce: Když se jde na věc s nadšením a šarmem, tak se dílo podaří. A Jeníkovi Vlkovi se evidentně podařilo.

Podobný elán bylo možno spatřit také v jedné místnosti v prvním patře, která byla vyhrazena Vlastivědnému spolku Rosicka-Oslavanska. Jejich expozice propojovala místní hornickou historii s geologií a nabízela i aktivity pro nejmenší návštěvníky. A přesto, že si zde nebylo možno nic koupit, tak si na nezájem rozhodně stěžovat nemohli. Možná zapůsobilo kouzlo dobové uniformy, kterou měl na sobě jeden z členů spolku. Nebo kouzelný úsměv jeho kolegyně? Těžko říct. Rozhodně se jednalo o příjemné zpestření.

Ale abych neustále jen nepěl chválu, tak i na této burze se vyskytla malá kaňka. Hovořím o prodeji věcí, nesouvisející s tématem. Tady sice velmi výjimečně, ale přesto se našli. Tentokrát to byly pomalované a obrázky polepené (ubrousková technika) kameny a v prvním patře stoleček s výrobky mexických indiánů. A co si budeme vyprávět, prodej kožených výrobků v rohu hlavního sálu také nebude to pravé ořechové (teda pardon, kamenné). Možná návštěvníci takovouto nabídku uvítali, možná si to našlo i své kupce, ale já bych se rozhodně přimlouval za to, aby si to kupce hledalo někde jinde.

A shrnutí na závěr? Oslavanská burza minerálů je typickým příkladem toho, že i menší regionální akce může přinést kvalitní podívanou. Je zde vidět snaha nabídnout návštěvníkovi co nejvíce a zároveň neutopit akci v lascivní honbě za ziskem. Konečně přítomnost některých prodejců, kteří mimo Oslavan navštěvují jen dvě tři největší akce, mluví za vše. To, že jedou doslova přes celou republiku právě sem, má nějaký důvod. Možná je to stejný důvod, proč se mi nepodařilo do této recenze vetknout moji tradiční kousavou ironii. Většina z těch, co mně zná, nebude ani věřit, že jsem to psal já. Oslavany mají prostě svůj specifický Genius Loci a já Vám mohu tuto burzu rozhodně DOPORUČIT.

Fotogalerie z burzy: